Lumbre - Požární bezpečnost staveb a požární ochrana

Neorientujete se v oblasti technických požadavků na stavební výrobky a v současně platné legislativě?

Poradíme Vám s technickými požadavky na výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a nařízeními vlády vydanými k jeho provedení.

Obecně:

Právní úprava technických požadavků na stavební výrobky je především upravena v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (dále jen zákon). Prakticky provází povinnostmi výrobců, dovozců a distributorů stavebních výrobků a konkretizuje způsoby, kterými se vyjadřuje, že tyto výrobky splňují požadavky stanovené právními předpisy.

Právní úprava technických požadavků na stavební výrobky je řešena formou následujících nařízení vlády.

• Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.

• Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.

Zatímco obecné povinnosti výrobců, dovozců nebo distributorů při uvádění výrobků na trh jsou vymezeny v zákoně, konkretizace těchto požadavků v oblasti posuzování shody je předmětem výše citovaných nařízení vlády.

Vstupem České republiky do EU vstoupila v platnost novela zákona 22/1997 Sb., která jiným způsobem definuje pojem dovozce, specifikuje informační povinnosti a upravuje nově oblast uvádění stavebních výrobků na trh, pro které neexistují směrnice Evropských společenství. Od 1.května 2004 se změnil následujícím způsobem pojem dovozce a zavedl se pojem statutární zástupce:

• dovozcem je ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje,

• zplnomocněný zástupcem je osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřená k jednání za něj se zřetelem na požadavky, které vyplývající pro výrobce z tohoto zákona

Další významnou změnou je ustanovení § 13 b zákona, které umožňuje, aby výrobky, na které se vztahuje nařízení vlády, které nepřejímají směrnici ES, byly uvedeny za stanovených podmínek na trh ČR bez nutnosti tento výrobek posuzovat dle českých národních předpisů. Předpokladem je, že tyto výrobky byly již uvedeny na trh státu EU a toto uvedení bylo v souladu s právním řádem tohoto státu.

Jak bylo zmíněno výše, technické požadavky na stavební výrobky řeší nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a č. 190/2002 Sb. Tyto nařízení v současné době působí souběžně, ale při posuzování shody stavebních výrobků je třeba použít vždy jen jedno.

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., se vztahuje na stavební výrobky, pro které neexistují harmonizované normy ani evropská technická schválení a jsou určeny výrobcem nebo dovozcem pro trvalé zabudování do staveb, pokud jejich vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby (požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochranu proti hluku a na úsporu energie  ochranu tepla).

Pokud jsou stavební výrobky uvedeny v příloze č.2 tohoto nařízení vlády tzn., že se na ně vztahuje alespoň jeden ze základních požadavků a neexistují pro ně harmonizované normy ani evropská technická schválení, musí výrobce nebo dovozce postupovat při uvádění těchto výrobků na trh podle zákona a tohoto nařízení vlády. Tyto tzv. stanovené výrobky, u kterých musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky technických předpisů, jsou rozděleny do 12 výrobkových skupin, zpravidla v závislosti na určené použití výrobků ve stavbě. Ke každé výrobkové skupině jsou stanoveny postupy posuzování shody podle § 5, § 5a, § 6, § 7 nebo § 8 tohoto nařízení vlády, které konkretizují povinnosti výrobců nebo dovozců a postup autorizovaných osob. Postupy podle § 5, § 5a, § 6, § 7 vyžadují účast třetí strany. Podle § 5 a § 5a  autorizovaná osoba provádí certifikaci výrobků, která mimo jiné zahrnuje zkoušky výrobku a posouzení systému řízení výrobky. Podle § 6 autorizovaná osoba provádí certifikaci systému řízení výroby. Podle § 7 autorizovaná osoba provádí zkoušky výrobku.      

Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., platí pro stavební výrobky, pro které existují harmonizované technické specifikace. Pro účely tohoto nařízení jsou harmonizovanými technickými specifikacemi evropské normy oznámené ve Věstníku ÚNMZ jako harmonizované k nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a evropská technická schválení.

Dle existence harmonizovaných technických specifikací lze rozdělit stavební výrobky

• Skupina stavebních výrobků, pro které existují harmonizované technické specifikace. Tyto výrobky je nutné nebo je možné (dle přechodného období) posoudit podle tohoto nařízení vlády. Pokud u harmonizovaných technických specifikací skončilo přechodné období, pak musí být dodržen stanovený postup posouzení shody a výrobek musí výrobce opatřit označením CE (na základě posouzení shody výrobku s příslušnými technickými specifikacemi a předpisy a splnění stanoveného postupu posuzování shody). Pokud přechodné období neskončilo, pak lze postupovat buď podle dosavadních postupů specifikovaných v nařízení vlády č. 163/2002 Sb., nebo může již být využit postup podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb. a následně připojeno k výrobku označení CE.

• Skupina výrobků, pro které neexistují harmonizované technické specifikace – musí splnit požadavky nařízení vlády č. 163/2002 Sb., s výjimkou výrobků již uvedených na trh evropské unie. ( viz. § 13 b zákona ).

Pokud jsou výrobky dodávány ze zemí EU, nejedná se již o dovoz a osoba, která toto přemístění či dodání realizovala, není dovozcem ve smyslu zákona 22/1997 Sb. a nemá povinnost vydávat prohlášení o shodě.

Pro výrobky:

•  pro které neexistují příslušné harmonizované normy

•  pro které nebyl vydán mandát Komise na vypracování harmonizované normy

•  u kterých Komise po projednání se stálým výborem pro stavebnictví zřízeném podle směrnice 89/106/EHS zváží, že norma nemůže být dosud zpracována

•  které se značně odlišují od příslušných harmonizovaných norem

se vydává Evropská technická schválení (ETA) na základě řídících pokynů pro evropské technické schválení (ETAG) podle  §4 nařízení vlády č. 190/2002 Sb.

Evropské technické schválení se vydává  pro určitý výrobek nebo pro skupinu výrobků na žádost výrobce, která se podává u jedné z autorizovaných osob pověřených a sdružených k tomuto účelu v rámci Evropských společenství do příslušné organizace (EOTA – European Organisation for Technical Approvals). 

Řídící pokyny pro evropská technická schválení – ETAG představují dokumenty vypracované a schválené organizací EOTA na základě projednání se Stálým výborem pro stavebnictví Komise ES.

Výrobky na které se ETAG vztahují, mohou být uvedeny na trh jen tehdy, jsou-li posouzeny v souladu s evropskými technickými schváleními vydanými na základě ETAG. Tyto řídící pokyny stanoví rozsah a způsob hodnocení specifických charakteristik výrobku a požadavků na výrobek a musí být dodrženy při zpracování evropského technického schválení schvalovacím orgánem. (V ČR jsou tímto orgánem Technický zkušební ústav v Praze a Centrum stavebního inženýrství).